Srpen 2006

Akce jak Sviňov

23. srpna 2006 v 23:33 | Nik |  Zvěřinec
Vyrážíme z chaty, vlak jede za hodinu. Ještě jeden telefonátek, jeden mailík, ještě jeden telefon, už se odpojuju, jo ještě musím, fakt musím, upravit něco na webu, už jdu, vypnout do spánkového vteřinu, už jdu! - no a vlak jede za 50 minut a před náma 50 km.

Děda je statečnej, obětavej. Kočár do igelitu na zahrádku, čtyři chlapi na zadní sedadlo (singulár je na místě) třídvéřového Fiátku, děda nasadí černé brýle a jedem. Ostravice - Ostrava Svinov.

Na Rudné zácpa. Je půl třetí. Co tu všichni dělají? se ptá Markéta Tuž jedou z práce odtuší děda nějak brzo prudím (a vzpomínám na kecy ostraváků na to jak se pracuje v Praze - vracím se občas z práce ve stejnou hodinu, ale PM).

Zácpu jsme projeli, ale narazili jsme na déšť hustej jak havířovo obočí. Nebyla vidět odbočka (nevím, nesledoval jsem), tak jsme si zajeli. Vlak odjiždí za 15 minut, jsme někde v Ostravě a chceme najít někoho, kdo nám poradí cestu. Ouha - prší. Všichni zalezlí.

Teď přijde slibovaná akce:

Míjíme cyklistu, táta sroluje okýnko a řve do kapek prosimvas nevite jak na Svinov a cyklista šlape vůbec netuší, že je objektem komunikace
Stejně víš hovno zahlásil děda (jak na to přišel?) a chce vyrolovat okýnko a šmrch projela kolem dodávka a vochcala z kaluže fiátek, přímej zásah do staženýho okýnka. Táta sundal mokrý černý brejle (proč někdo může mít v dešti nasazený sluneční brejle? proti vodě, ne...), vyhrnul okýnko a nějak jsme na Sfiňov dojeli na stejně zpožděnej rychlík. Ještě jsem teda na chatě mohl jeden dva mejlíky stihnout, myslím. Odsudek cyklistových znalostí a ochrana proti ohození dešťovou vodou ale za to prču stály.

Romantická chvilka ve vlaku

23. srpna 2006 v 23:02 | Nik |  Zvěřinec
Nastupujeme do panťáku 20:34.
Tonda má můj svetr, protože je nakřáplej a je mu zima.
Josef má na krku mix jogurtu a něčeho, co už bylo uvnitř.
Na kočárku v kapsičce na pitíčko je můj lahváč.
Markéta s náma není.

Zasloužilé matky 40+ mě sjíždějí pohledem.

Franta si sedl na druhý konec vagónu. Pak spustil popěvek , slyšel jsem ho až odtamaď:
Já jsem Křuístek,
blbej Křuístek
pitomej Křuístek


Koukal jsem tupě z okna a předstíral, že nejsem Křístek. Těšili jsme se domů.

Josífek se dneska sám posadil

16. srpna 2006 v 13:09 | Markéta |  Zvěřinec
Foceno novým mobilem, BTW ;)

Mých 8 sekund slávy

15. srpna 2006 v 20:42 | Nik |  Plky
Andy Warhol to odhadl špatně. Ve třiceti jsem se dopracoval k 8 sekundám televizní extenze. A zažil jsem si malinkaté vrtení psem.

Déšť nebo pták

13. srpna 2006 v 21:32 | Nik |  Zvěřinec
Jdeme po městě, v tom mi přistane na zápěstí větší kapka.
Nik: To je déšť nebo mě pochcal nějakej pták?
Markéta: Doufám, že to druhý...